Dne 18. listopadu 2016 se v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR uskutečnil za podpory Evropské akademie pro demokracii a HSS seminář k rodinné politice a jejím demografickým aspektům, během něhož vystoupil jeden z nejvlivnějších německých ekonomů současnosti, Prof. Hans-Werner Sinn z mnichovského ifo Institut für Wirtschaftsforschung. Seminář tematicky reagoval na jeden z nejpalčivějších problémů současnosti, tedy demografickou krizi západní postmoderní společnosti, jež je charakterizována souslovím double income, no kids. „Tento trend je devizou pro vzrůstající počet mladých párů: s dvěma příjmy a žádnými dětmi se žije lépe než s jedním příjmem a třemi dětmi“, uvedl prof. Sinn.
Prof. Sinn uvedl jako příčinu snižování porodnosti odpadnutí dvou ze tří motivačních prvků pro zajišťování potomstva: jednak biologického důvodu díky široké dostupnosti antikoncepce, a dále ekonomického důvodu, který byl eliminován v důsledku zavedení státních garancí důchodového zabezpečení. Jinými slovy, děti přestaly být nezbytné pro zajištění příjmu a zaopatření ve stáří. Jedinou motivací pro rozhodnutí pořídit si děti tedy zůstává emocionální, citová rovina. Právě Německo jakožto stát, který první rozvíjel koncept sociálního státu, v němž stát garantuje zabezpečení pro stáří, se jako první potýká s důsledky demografické krize. Následují jej však i ostatní evropské státy, a s dílčím odstupem také anglosaský svět včetně Spojených států amerických. V důsledku toho je ohrožen systém důchodového zabezpečení ve všech zemích západního světa. Přistěhovalectví přitom není řešením, poněvadž přináší nové rozpočtové náklady. Také pouhé zvyšování věku odchodu do důchodu situaci nevyřeší. Jelikož průběžné financování nemůže vzhledem ke zvyšujícímu se počtu důchodců postačovat, je třeba zvýšit kapitálové investice do zajištění ve stáří. Osobám, které přivedou na svět děti, by se část takto naspořených peněz vyplácela. Ostatní by si spořili na svém důchodovém účtu pro stáří.  
Na semináři organizovaném poslancem Jaroslavem Klaškou podtrhla význam rodiny pro současného člověka místopředsedkyně Senátu Miluše Horské. Poslankyně Nina Nováková ve svém vystoupení zdůraznila princip subsidiarity, dle něhož není úkolem státu vstupovat do prostoru autonomie rodiny, která je přirozenou základní jednotkou každé fungující společnosti. Normativní zakotvení rodiny v podobě manželství, příbuzenství a forem péče o děti v novém občanském zákoníku nastínil náměstek ministra spravedlnosti Petr Jäger, který přítomné seznámil rovněž se související judikaturou Ústavního soudu, která se s pojetím rodiny v novém občanském zákoníku bez obtíží rychle vyrovnala.
V následující panelové diskusi vystoupila analytička Lenka Zlámalová a ekonomové Otakar Hampl a Lukáš Kovanda. Z jejich vystoupení vyplynulo, že stávající Národní zpráva o rodině z roku 2004 a na ni navazující Národní koncepce rodinné politiky z roku 2005 a 2008 ve svých východiscích a cílech představují solidní oporu pro přijetí dalších opatření na podporu rodin s dětmi. Podle Lenky Zlámalové je třeba místo přijímání nové kontroverzní koncepce spíše realizovat cíle a opatření obsažené v koncepci stávající. Panelisté se shodli, že návrh nové koncepce představený nedávno ministerstvem práce a sociálních věcí přináší řadu problematických záměrů, které nenavazují na stávající opatření a neberou v úvahu společenskou situaci a existující právní normy. Místo kolektivizace péče o děti a matení pojmů je třeba podpořit rodinu systémem daňových úlev a zohledněním dětí v důchodovém systému, popř. podporou iniciativ, které ve společnosti napomáhají vytvoření prorodinného klimatu.